Atty

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Mladí lidé dokáží překvapit jakoukoli generaci. Svým oblékáním, revoltujícím chováním, přístupem k sexualitě a k drogám všeho druhu. Někdy jsou to i morální extrémy, kdy dítě konvertuje a stane se členem nějaké nebezpečné sexty, začne s alternativními způsoby života, nebo se rozhodne pro práci dobrovolníka v tropické Africe. Většina mladých lidí se časem také zklidní a začnou vést normální život.
K určitým postojům mladých nabádá také kultura, tedy takový trend, který jde proti proudu. Přitom se nemusí jednat o subkulturní fenomén.

Kultura destrukce

Současný kulturní trend, který je blízký mladým lidem, je dost znepokojivý, i když rozhodně se nejedná jen o kulturu, která by se týkala mladých lidí, je to trend obecný.

Mladé lidí fascinuje destrukce a sebedestrukce. Je to alarmující. Těžko říci, zda to odstartovala éra Emo. Když se zaměříme například na filmové umění, zjistíme, že mladí lidé se hodně zajímají o fenomén smrti, sebevraždy nebo eutanázie, pouhé sebepoškozování už jim nestačí.
Přitom se jedná o kulturní produkty, které samy o sobě jsou například z uměleckého hlediska i kvalitní. Může se vyskytnout námitka, že nastavují zrcadlo určitým problémům. Například kultovní seriál Třináct důvodů proč o dívce, která spáchala sebevraždu, odhaluje roušku šikaně. Na druhou stranu téma sebevraždy detabuizuje smrt vlastní rukou a vnucuje mladým lidem myšlenku, že sebevražda je jedním z řešení.

Neméně destruktivní je například film Než jsem tě poznala, který se zamýšlí nad eutanázii. Problém ve filmu nebyl postaven, trpím po autonehodě urputnými bolestmi, proto nechci žít, ale můj život už není můj, když nemohu být aktivní a proto nechci žít. Vnucuje to mladým lidem myšlenku, že pokud nežiju naplno, můj život nemá smysl.
Mladí lidé rozhodně potřebují povzbudit. Povzbuzovat by nás měla právě i kultura. Žijeme v době, která potřebuje světlé body a destruktivní kultura by se neměla stát standardem, jak se tomu v současné době děje.

Přátelé jsou obvykle lidi, se kterými trávíte rádi veškerý váš volný čas, můžete se na nich spolehnout, jsou vám blízcí, naslouchají a zažijete s nimi mnoho legrace. Co se však týče pracovního stylu života, předtím, než zaměstnáte ve firmě své kamarády, pořádně si rozmyslete, jestli to nebude mít vliv na váš pracovní výkon nebo hůř – na celou firmu.

Proč není dobré zaměstnat ve firmě přátelé?

Je dokázáno, že mezilidské vztahy se kazí i díky neustálému kontaktu s těmi stejnými lidmi, o kterých se díky času, který s nimi strávíte – mnoho dozvíte. Třeba si myslíte, že své přátelé znáte moc dobře a pracovní pozice ve vaší firmě je přesně to, co jim chcete nabídnout, proto, aby vše fungovalo.

Pak se však dostanete do situace, kdy zjistíte, že přátelství mezi vámi nějak krachuje, a to především z těchto důvodů:
· nepracují výkonně, často využívají toho, že jejich nadřízený je dlouholetý kamarád
· využívají toho, že jste si blízcí a často si vydupají kdejaké výhody, na které lepší (avšak cizí) zaměstnanci nikdy nedosáhnou
· konflikty se řeší poměrně složitě a v napětí, často neadekvátně z toho důvodu, abyste si svého přítele nepoštvali proti sobě
· máte určitou zodpovědnost nejen za firmu, ale i za člověka, který s vámi vychází sice dobře, ale na váš podnik jednoduše nestačí
· jakýkoliv důvod při možném vyhazovu, má za následek ukončení vašeho přátelství

Když vám na přátelství krachuje firma

Mnoho lidí, kteří mají pod sebou zaměstnance z řad svých přátel, stojí před nelehkým úkolem, a to zabezpečit, aby pracovali s takovým nasazením, že firmě přidají na její úspěšnosti – nikoli dopomůžou k jejímu úpadku.
Jestli vaši přátelé nezvládají práci, která je pro prosperitu firmy nejdůležitější, budete muset podniknout krok, který se nebude líbit žádné straně a tím je – rozloučit se s nimi. Když však vstoupí do vašeho podniku city, musíte počítat s tím, že ho můžou ovlivnit tak, jak se vám to zdaleka nebude líbit. Není totiž vše jen o přátelství, někdy je skutečně podstatné, abyste pozice přítel a přítel – zaměstnanec uměli rozlišovat, pro dobro všech a zachování vašeho přátelství.

Přátelé jsou obvykle lidi, se kterými trávíte rádi veškerý váš volný čas, můžete se na nich spolehnout, jsou vám blízcí, naslouchají a zažijete s nimi mnoho legrace. Co se však týče pracovního stylu života, předtím, než zaměstnáte ve firmě své kamarády, pořádně si rozmyslete, jestli to nebude mít vliv na váš pracovní výkon nebo hůř – na celou firmu.

Proč není dobré zaměstnat ve firmě přátelé?

Je dokázáno, že mezilidské vztahy se kazí i díky neustálému kontaktu s těmi stejnými lidmi, o kterých se díky času, který s nimi strávíte – mnoho dozvíte. Třeba si myslíte, že své přátelé znáte moc dobře a pracovní pozice ve vaší firmě je přesně to, co jim chcete nabídnout, proto, aby vše fungovalo.

Pak se však dostanete do situace, kdy zjistíte, že přátelství mezi vámi nějak krachuje, a to především z těchto důvodů:
· nepracují výkonně, často využívají toho, že jejich nadřízený je dlouholetý kamarád
· využívají toho, že jste si blízcí a často si vydupají kdejaké výhody, na které lepší (avšak cizí) zaměstnanci nikdy nedosáhnou
· konflikty se řeší poměrně složitě a v napětí, často neadekvátně z toho důvodu, abyste si svého přítele nepoštvali proti sobě
· máte určitou zodpovědnost nejen za firmu, ale i za člověka, který s vámi vychází sice dobře, ale na váš podnik jednoduše nestačí
· jakýkoliv důvod při možném vyhazovu, má za následek ukončení vašeho přátelství

Když vám na přátelství krachuje firma

Mnoho lidí, kteří mají pod sebou zaměstnance z řad svých přátel, stojí před nelehkým úkolem, a to zabezpečit, aby pracovali s takovým nasazením, že firmě přidají na její úspěšnosti – nikoli dopomůžou k jejímu úpadku.
Jestli vaši přátelé nezvládají práci, která je pro prosperitu firmy nejdůležitější, budete muset podniknout krok, který se nebude líbit žádné straně a tím je – rozloučit se s nimi. Když však vstoupí do vašeho podniku city, musíte počítat s tím, že ho můžou ovlivnit tak, jak se vám to zdaleka nebude líbit. Není totiž vše jen o přátelství, někdy je skutečně podstatné, abyste pozice přítel a přítel – zaměstnanec uměli rozlišovat, pro dobro všech a zachování vašeho přátelství.