Atty

V dnešní době se šíří jeden nešvar. Rodiče přestávají vychovávat své děti. Nemyslím tím, že by zanedbávali jejich potřeby, ale aby sami měli klid, nenapomínají je, neučí je, jaké chování je správné a dost často je zahrnují příliš drahými věcmi, jen aby měli pokoj od jejich škemrání.

Je vám nepříjemná návštěva restaurace či muzea, kde pobíhají malé děti a hulákají? Také máte pocit, že mají hluché rodiče? Nebo vnímáte, jak dítě, sotva školou povinné, v rukou drží drahý mobil a hraje si, místo aby si s ním některý z rodičů povídal? Maminky mají pocit, že pro ně tím dělají to nejlepší. Opak je pravdou. Dítě potřebuje usměrnit, samo neví, že dělá něco špatně.
Důsledné rodiče výchova bolí. Ale opravdu se vyplatí být tím vytrvalejším. Znám pocit, kdy dítě udělá oči, zaškemrá, aby dosáhlo svého, ale jinak to nejde. Je příjemné, když dítě zná hranice a při NE už ví, že škemrat a přemlouvat nemá cenu. Ale je nutné se při nácviku výdrže ovládat a nezvyšovat hlas. Pláče? Nepovolte!
Pozor! Jednou povolíte a už si to bude pamatovat. Takový prcek dokáže otravovat třeba hodinu, dokud se nepodvolíte. Už se vám nikdy nepodaří ho přimět k sezení u jídla bez odbíhání, vždy bude skákat do řeči, protože jednou byl vyslechnut, když si máma povídala a jemu dala přednost, nebo ztropí scénu, že chce hrát na mobilu, než aby šel ven.
 Sami zapomínáme, jak nám bylo dobře, když jsme si mohli sednout s někým dospělým z rodiny a vyprávět mu o kamarádech, o škole nebo o svých dětských láskách. Dotyčný nás vyslechl, pohladil po hlavě, pousmál se a ta slova nebo úsměv pro nás měly obrovský význam. Tón hlasu, se kterým se s námi bavil, prozrazoval, jak moc mu na našich dětských problémech záleží.
Vychovávat ale také znamená být vzorem. Když budete jíst špatně, dítě se bude špatně stravovat také. Pokud celý den budete u televize, místo toho, abyste šli ven, potomek si tento způsob života osvojí také. Budete-li ohrnovat nos nad knížkami, bude dělat totéž. Posadit ho k počítači místo hraní společenských her mu do života také nic nedá.
 Buďte svým dětem správným vzorem!
Neslibujte nic, o čem víte, že to nesplníte! Napodobí vás.
Učte své děti respektovat ostatní, samy se to nenaučí, a že jsou to jen děti, je hloupá výmluva nedůsledných rodičů.
Trvejte na tom, aby si dítě uklízelo své hračky už od mala, později vyžadujte pomoc při lehčích domácích pracích.

 Pravidelně a neplaťte jim za to. Až budou mít vlastní domácnost, tak jim za její údržbu také nikdo nic nedá.
Ukažte svému děcku, že čtení knihy není ztrátou času.
 Děti bývají často nemocné. Věnujte se jim. Pohlaďte je, přečtěte jim pohádku, ať nemají pocit vyřazenosti z rodiny, vyprávějte jim. Až samy dospějí, budou ve svém životě uplatňovat vzor z rodiny. A to nejen u svých vlastních dětí. Vzpomínka na vaše chování během jejich dětství jim umožní vám vše vrátit ve stáří.
Nebude jim vadit, že vás musí obsloužit, dovézt k lékaři, nebudete jim na obtíž. Udělají to s láskou a nebudou čekat, že jim za to zaplatíte.

V dnešní době se šíří jeden nešvar. Rodiče přestávají vychovávat své děti. Nemyslím tím, že by zanedbávali jejich potřeby, ale aby sami měli klid, nenapomínají je, neučí je, jaké chování je správné a dost často je zahrnují příliš drahými věcmi, jen aby měli pokoj od jejich škemrání.

Je vám nepříjemná návštěva restaurace či muzea, kde pobíhají malé děti a hulákají? Také máte pocit, že mají hluché rodiče? Nebo vnímáte, jak dítě, sotva školou povinné, v rukou drží drahý mobil a hraje si, místo aby si s ním některý z rodičů povídal? Maminky mají pocit, že pro ně tím dělají to nejlepší. Opak je pravdou. Dítě potřebuje usměrnit, samo neví, že dělá něco špatně.
Důsledné rodiče výchova bolí. Ale opravdu se vyplatí být tím vytrvalejším. Znám pocit, kdy dítě udělá oči, zaškemrá, aby dosáhlo svého, ale jinak to nejde. Je příjemné, když dítě zná hranice a při NE už ví, že škemrat a přemlouvat nemá cenu. Ale je nutné se při nácviku výdrže ovládat a nezvyšovat hlas. Pláče? Nepovolte!
Pozor! Jednou povolíte a už si to bude pamatovat. Takový prcek dokáže otravovat třeba hodinu, dokud se nepodvolíte. Už se vám nikdy nepodaří ho přimět k sezení u jídla bez odbíhání, vždy bude skákat do řeči, protože jednou byl vyslechnut, když si máma povídala a jemu dala přednost, nebo ztropí scénu, že chce hrát na mobilu, než aby šel ven.
 Sami zapomínáme, jak nám bylo dobře, když jsme si mohli sednout s někým dospělým z rodiny a vyprávět mu o kamarádech, o škole nebo o svých dětských láskách. Dotyčný nás vyslechl, pohladil po hlavě, pousmál se a ta slova nebo úsměv pro nás měly obrovský význam. Tón hlasu, se kterým se s námi bavil, prozrazoval, jak moc mu na našich dětských problémech záleží.
Vychovávat ale také znamená být vzorem. Když budete jíst špatně, dítě se bude špatně stravovat také. Pokud celý den budete u televize, místo toho, abyste šli ven, potomek si tento způsob života osvojí také. Budete-li ohrnovat nos nad knížkami, bude dělat totéž. Posadit ho k počítači místo hraní společenských her mu do života také nic nedá.
 Buďte svým dětem správným vzorem!
Neslibujte nic, o čem víte, že to nesplníte! Napodobí vás.
Učte své děti respektovat ostatní, samy se to nenaučí, a že jsou to jen děti, je hloupá výmluva nedůsledných rodičů.
Trvejte na tom, aby si dítě uklízelo své hračky už od mala, později vyžadujte pomoc při lehčích domácích pracích.

 Pravidelně a neplaťte jim za to. Až budou mít vlastní domácnost, tak jim za její údržbu také nikdo nic nedá.
Ukažte svému děcku, že čtení knihy není ztrátou času.
 Děti bývají často nemocné. Věnujte se jim. Pohlaďte je, přečtěte jim pohádku, ať nemají pocit vyřazenosti z rodiny, vyprávějte jim. Až samy dospějí, budou ve svém životě uplatňovat vzor z rodiny. A to nejen u svých vlastních dětí. Vzpomínka na vaše chování během jejich dětství jim umožní vám vše vrátit ve stáří.
Nebude jim vadit, že vás musí obsloužit, dovézt k lékaři, nebudete jim na obtíž. Udělají to s láskou a nebudou čekat, že jim za to zaplatíte.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.

Spousta počítačových nebo konzolových her by se dala hrát klidně celý život – takoví lidé určitě jsou. Trávit hodiny a hodiny u počítače je však s postupujícím věkem čím dál více nemožné. Někdy můžete být klidně celý den na počítači, jindy přijde čas, že si nestihnete zahrát nic ani na pár minut. Ovšem co je dozajista zajímavý úkaz, tak je to, že někteří lidé, i přes to, že nemají čas, chtějí hrát. A chtějí hrát kvalitní tituly, které je budou bavit a trochu v nich proberou i nějakou emoci, nejen bezbřehý Battlefield nebo Call of Duty nebo nedej bože nějaké hry na mobilu, které jsou udělány tak, aby byly co nejvíce závislost-budící.

a) Ori
Dva tituly Ori the Will of the whisps a jeho pokračování jsou naprosto magicky a krásně zpracovanými hrami, které vás zavedou do trochu potemnělého světa, kde celou dobu svítí jenom malé světélko naděje. Pokud chcete nádherné vizuální dílo a zároveň i nějaký hlubší příběh než ten, který se skrývá na konci hlavně, tak je pro vás Ori tím pravým titulem. Jednoduchá skákačka, kterou můžete ale kdykoliv ukončit a má i poutavý děj, takže když se náhodou najdete ve chvíli, kdy máte pár minut času, tak si určitě dejte i nějakou tu hru. Je rozdělena na několik levelů, které musíte projít s co nejlepším skóre a za celou dobu musíte řešit i rozmanité hádanky a hlavolamy.

b) ANNO
Budovatelská série her ANNO vás vezme ve svých několika titulech hned do několika etap lidské společnosti. Od středověku až po utopickou budoucnost, to všechno můžete objevit spolu s tímto. Nemusíte hrát dlouhé hodiny, stačí pár minut počkat, tady postavit nějaké město, tady vesničku a máte to. Není třeba nic řešit dalšího řešit. Jakmile se rozhodnete, že už nebudete hrát, jednoduše uložíte a máte to přesně tam, kde jste přestali.

Jsou to jenom dva tituly, které si můžete jednoduše zapnout a vypnout, aniž byste přerušili svůj denní režim, ale i tak představují dva naprosto odlišné žánry, které mohou být i trochu fajn.